Snad jen Lukáš a Klára byli jinde. Povídali si před moderním betonovým domem, který tak nerušeně navazoval na chaloupky s podezdívkou. Oba nezávazně konverzovali o věcech závažných, když se přiřítil Radim. Oprýskaná Liberta, cigareta a odhodlání v očích z něj dělaly nebezpečného jezdce. Svá prudká gesta doprovázel vyhrknutími.

“Chcu kytku, vole,” vyřkl téměř jednoslovně. Volem mínil Lukáše. Ten, postřehnuv onen výraz v Radimově tváři, bez zaváhání zmizel v sousedovic zahrádce.

“Na co kytku, Ráďo?” vyzvídala Klára.

“Pro Zuzanu. Průšvih. Kytku! Jinak je to v pr… .”

Tím “to” byl myšlen milostný vztah mezi Radimem a Zuzanou. Klára, když si spočítala, že Radouš kouří pátou cigaretu, pochopila, že bude lépe v rozhovoru nepokračovat. Následné tříminutové ticho bylo vyplněno ještě dvěma “Startkama” bez filtru a několika nesouvislými výkřiky, kterými Radim pravděpodobně vyjadřoval nesouhlas s dobou dodání “pugétu”. Načež se stejně rychle, jak zmizel, také objevil Lukáš i s veškerou flórou rostoucí v této oblasti. Radim hladově hmátl po botanické sbírce, na chvíli zaváhal nad aranžérskou stránkou věci a pronesl znalecky:

“Je teho moc !” A počal s rozhodností Napoleona upravovat estetický vzhled květeny. Když mu v ruce zbyly poslední tři kousky, vyštěkl:

“Dobroš, teďkom špagát!”

Lukáš v mžiku donesl to nejlepší, co v garáži našel: umělohmotný svazek vláken z místní továrny, podobný rybářskému vlasci na kapitální kousky. Radimouš uznale pokývl a něžné luční kvítí ovázal na suk používaný na kotvách tankerů. Triumfálně si prohlédl výsledek. Klára a Lukáš nepokrytě provolali třikrát sláva.

Náhle však Radimův zrak cosi zaznamenal na stonku. Rty se mu stáhly hněvem. Byl očekáván hrom. Po prvotním šoku pronesl:

“Hergot, šak sú tam mšicééé!”

Lukáš zbledl a snažil se být průhledným. Radouš však operativně natáhl kouř z osmé cigarety a po vzoru nacistů jej vyfoukl do řad nic netušících mšic.

“Heleďte, už chcípajů!” prohlásil se spokojeným úšklebkem masový vrah.

“No jo, ale teď to je cítit Startkama,” opáčila nesměle Klára pozorujíc vadnoucí květy. Ráďa se nad tím pozastavil a pak s mávnutím ruky řekl:

“Neva, šak Zuzana kouří taky Startky!”

Po těchto objevných slovech zabral do pedálů divoké Liberty a zmizel za zatáčkou. Zdali se mu podařilo obměkčit citlivé ženské srdce Zuzanino kradenou trojicí zvadlin s mrtvými mšicemi na stoncích, vůní “Startek” a silonovým námořním uzlem, nevím. Ale byl by v tom čert, aby to nezabralo!

 Adam Dvořáček